...aneb ve dvou se to (někdy:-) lépe běží..
                    strasti a slasti páru na trati

Zima, zima aneb jak se běhá v závějích

30. prosince 2010 v 22:30 | Gábina&dav |  Milý deníčku...
30. 12. 2010

  Dneska bylo minus deset, ale když vylezlo sluníčko vyhnalo nás mráz nemráz ven. Okolo jedné jsme si navlíkli teplý termoprádlo (já i k Davidovu zděšení netermo podvlíkačky pod kalhoty ) a vyrazili směr Hostivař.  Gábina s vidinou slíbených osmi až deseti kiláků:-)

gab. silueta
   Zima festovní, pořádně to křupalo pod nohama, občas pěkná klouzajda,navíc první kilák jsem skoro šla, jak mě tahala achilovka. Pak jsme se ale rozběhli a proběhnutí bylo moc fajn, nakonec celých 15 kilometrů.
g. vysoko

my

   Ale ještě se vrátím do půlky prosince, po Řípu jsem si dala trošku pauzu.  Ne že bych neběhala vůbec, ale dva předvánoční týdny byly ve znamení předvánočního shonu, (já ty Vánoce zas až tak nemusím, tak jsem je drobet ošidil a o to více naběhal) a tak vyběhnout ven se podařilo jen sporadicky. Za to o to radostněji :-).

  David si v poslední době oblíbil následující způsob společného tréninku: on vyběhne z Prahy - já z Libčic, v místě střetu  se já otočím a spolu doběhneme ke mně.  Krásná štreka podle tý vody, navíc Vltava je v tuto dobu ornitologicky velmi zajímavá, takže je cestou i na co koukat.

kontr

  Na jeden takový běh jsem vzala i Gandalfa. Bláhově jsem si ho připla na sedák. Můj milovaný pejsek vyrazil po zledovatělé cestě silou rychlovlaku a já se během vteřiny válela na zemi téměř pod nohama majitele místní posilovny. To snad dá rozum, že pes, co se týden flákal bude mít síly na rozdávání a pokud je to takový poděs jako Gandalf, není vůbec těžké předem uhodnout, jak to asi může skončit :-). Cestou do Řeže jsem se pak neustále strachovala, že po ledovce uklouznu já nebo pes přímo do kolejiště. Přes ves pak Gándík táhnul prostředkem silnice, kde nebyl sníh a já ho opakovaně rvala na stranu, aby se za námi nevytvořila kolona aut. Když jsme se konečně potkali na cyklostezce u Vltavy s Davidem předala jsem mu psa na povel a tiše se zhroutila. Tady Gábina vyjímečně ani tak moc nepřehání, nutno ale podotknout, že ten pes toho měl taky plný zuby .

  Moc pěkně bylo v sobotu 18. v Krčáku. Sluníčko svítilo do mrazivého dopoledne jako o život a my se shodli, že nám nalejvá životní energii přímo do žil.

já na kládě


  Mně se skutečně "vydařil" výběh na Hod boží na Partyzán (naposledy jsem tento závod běžela před 25 lety v době gymnaziální). Nyní jsem z neznámé příčiny běžela první kilometr v ušlapaném sněhu za 5:13 a pak cestou při dalších dvou a půl v celku hlubokém bílém posypu nahoru na vrcholek málem pošla. Pořád stejná písnička, kolikrát tu už Gábina psala o tom, jak něco přepálila... Naštěstí za mnou do Chomutova dorazil Dav a šli jsme proběhnout "normální" okruh přes Březenec, a skatepark kolem zooparku . Moc pěkný kolečko to Gábinka vybrala.

polibení

  Převčírem zas cestouspoj (pozor, tohle nejni chyba, ale novotvar a literární ozdoba:-) Praha-Libčice. Tentokrát po chomutovských kopečcích a bez běhu lačného zvířete úplně pohodové proběhnutí (až na tu zimu, kurňajs). Dokonce v svižném tempu. Zas pro změnu jsem toho měl jednou dost já, cesta mi vůbec neubíhala, pořád slzely v protivětru oči a na tvářích to namrzalo, rád jsem přijal Gábininý tempo a pokorně se nechal odtáhnout do tepla.

gab. zasněžená

  Se zimou mám jeden velký problém. Když doběhnu a přemístím se do normálně vytopené místnosti začnu ze sebe odhazovat vše, co mám na sobě, neb mám pocit, že sebou vedrem praštím o zem, že se udusím, že bude v tu ránu po mně. David se v tu chvíli dusí doopravdy, jelikož astmatu rozdíl 30 stupňů moc nepřidá. A tak jsme dnes stáli několik minut na chodbě paneláku jak v přetlakové komoře, pomalu sundavali svrchní části oděvu a přivykali vyšší teplotě. Pomohlo to a omdlít se mi doma dnes nechtělo. Pokud nás někdo dlouhodobě pozoruje, zřejmě žhaví linky do Bohnic a ptá se zda můžeme být svému okolí nebezpeční. Tohle je fakt přehnané, exhiboši své okolí většinou nijak neohrožují...

kamenička

 Jak tu sedím a píšu nechala jsem si od Davida nalít sklenku červeného, on usrkával cosi bílého z hrnku a pravil: "To je teda přístup ke sportu, zatímco ty piješ víno, já mám žinčicu."

...brrr   Jasně, že jsem si to červený pak dal taky.

spolu


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Heřman.^^ Heřman.^^ | Web | 30. prosince 2010 v 22:35 | Reagovat

uhh....no teda v té dnešní zimě by se mi nechtělo běhat ^^.

2 s0c s0c | 31. prosince 2010 v 10:06 | Reagovat

Uzasny fotky :)

3 Peggy Peggy | 31. prosince 2010 v 11:12 | Reagovat

Fotky jsou báječný!

4 ll ll | 1. ledna 2011 v 20:00 | Reagovat

hostivar je v tuhle dobu nadhernej  :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama