...aneb ve dvou se to (někdy:-) lépe běží..
                    strasti a slasti páru na trati

První komerční

27. srpna 2011 v 20:39 | Gábina a dav |  Když to nepatří nikam, patří to sem
27. 8. 2011

Nemám rád věci, které se tváří jako něco, co ve skutečnosti nejsou. Zelené věci z umělé hmoty, které předstírají, že jsou květinami. Suvenýry imitující místní řemeslnou produkci. Elektonické napodobeniny živých zvířat. Fujtajksl!

Do této kategorie patří i odborně a náležitě vědecky se tvářící reklamní články na potravinové doplňky, bez kterých se ani nenajíte, ani nevys...te. Většinou je doporučuje věrohodně půobící prošedivělý pán, navlečený do lékařského pláště,
s nezbytným stetoskopem kolem krku. To celé ještě nezbytně zaštítěno už klasickým počtem devíti z deseti lékařů. Ach jo.

Už jsem četl mnoho podobných "recenzí" na běžeckou obuv, která dotyčnou značku vychválí až do nebes. Chápu, že autor recenzent z něčeho žít musí, ale uvítal bych upozornění, že tady nejde o žádné objektivní hodnocení, ale daleko spíše
o součát reklamní kampaně dotyčné firmy. Stejně na to všichni přijdou už po několika prvních větách, tak proč to nevytroubit hned na rovinu předem. Alespoň vím na čem jsem a nemám pocit, že tady se mnou někdo zkouší hrát betla. Ostatně, copak lze očekávat zaujetí od potencionálního zákazníka poté, co z něj zjevně a přede všemi již první větou udělám úplného pitomce?

Takže na vědomost se dává, že tento příspěvek se odehrává na komerční půdě. My z toho sice nic nemáme, ale to nám věřit můžete a nemusíte. Opouštíme zdání objektivity a chceme, aby to všici věděli. Jediným dnešním cílem je pomoci zviditenit kamaráda Michala Dobiáše, který měl tu odvahu a otevřel si krámek s běžeckýma botama.
S příchodem minimalistického trendu odstartovaného českým překladem Born to run, je skoro každý běžec postaven před docela zásadní otázku. Tlumení a ochrana, nebo nechat své nohy unášet se pocitem volnosti a svobody? Nebo snad boty zahodit úplně?

Kdo jen trochu koketuje s úspornou botou, měl by jít Michala do TRAILPOINTU ( http://www.trailpoint.cz/home.html ) navštívit. Ono totiž není vše tak úplně jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Dát z fleku vale ochranému systému, ze kterého jsme těžili několik běžeckých sezón a radostně se bosky rozběhnout zelenou široširou plání, to si člověk koleduje o úraz. Nehledě na to, kde u nás dnes najdete ty široširé zelené pláně? Bohužel takových míst není mnoho :-).

Prostě a jednoduše, než se člověk vydá určitou cestou není od věci, pokecat si někým, kdo tudy už prošel. Informace nikdy neškodí a Michal ví, o čem mluví. Má přehled o dění na trhu a hlavně sám nosil většinu bot, které má na krámě.
Ať už na šíleném ŠUTRU ( http://www.trailpoint.cz/SUTR54.html ), který sám organizuje (stačlo mi jedno kolo ze tří, abych viděl všechny svatý:-), nebo na 85km Silva Nortica run. Jo a zrovna teď v těch křampech lítá na ultra někdo okolo Mount Blancu (http://www.ultratrailmb.com/), tak to by o nich už mohl něco vědít. Je jen málo prodejců, kteří ozkoušeli své zboží tak důkladně jako on. Navíc si rád povídá o běhání a o všem, co s ním souvisí. Tak proč, když už člověk uvažuje o nových botách, nezajít na kus řeči. Člověku se dostane uvítání plné pozornosti od kompetentního člověka. Co už chtít více? Navíc Gábina dostala pusu, sotva vlezla do krámu :-).
Takže, přestože jste se nyní stali obětí regulérní reklamy, nešlo o výrobek samotný, ale o firmu. O Inovech určitě něco napíšeme, ale až v nich budeme mít trochu něco naběháno :-).

Chtěli bychom Michalovi popřát k dnešním narozeninám hodně naběhaných kilometrů, spoustu spokojených zákazníků, zdraví, štěstí a další úspěšně zdolané ultratraily.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama