...aneb ve dvou se to (někdy:-) lépe běží..
                    strasti a slasti páru na trati

Komentáře

1 Hideosi Hideosi | E-mail | 26. listopadu 2011 v 14:02 | Reagovat

Naprosto v tímto článkem souhlasím moc dobře napsáno.

2 K. G. K. G. | Web | 26. listopadu 2011 v 15:48 | Reagovat

Ahoj!
Máte to hezky napsané a díky za to.
Sama psy nemusím. Není to vyloženě odpor, ale jsem nucena si držet odstup - jsem silný alergik a věřte, že jakékoliv očuchání má za následek minimálně silně svědivou vyrážku. V horších případech je to na sanitku a kyslík. Ty horší případy se mi už nestávají, ale mám je zapsané v paměti silně. Když je pes v pohodě a chce běžet se mnou, nevadí mi to, spíš bych řekla, že je to zábava pro oba. ale to očuchávání a skákání po nohách, jakýkoliv kontakt je mi nepříjemý. Zatím jsem se nesetkala s pejskařem, který by uvažoval o tom, že může potkat silného alergika.
Dcera se psů bojí, protože v jejích třech letech po ní skákal a zuřivě dorážel pes sousedky, která se tomu smála. Asi se shodneme, že paní byla zřejmě psychicky chorá, když se bavila strachem batolete. Na dceři to nechalo duševní jizvy. Když spolu běžíme a potkáme psa, tak ji povzbuzuju, aby si ho nevšímala a nebála se. Občas se jí to podaří, většinou ne. Záleží i na velikosti a plemeni psa.
Pak mám takovou milou příhodu - starší paní měla volně puštěné nějaké velké chlupaté plemeno. Z běhu jsem přešla do opatrné chůze. Paní se na mě usmívala a nepřesvědčovala, že její pes nic nedělá, ale povzbuzovala: Nebojte se!
Nedá se to popsat, mluvila jasně, bylo vidět, že pes ji poslouchá a že ví, o čem mluví. Bylo to takové jasně dané, jako když rodič dítěti řekne - ukliď si hračky bez odmlouvání! A dítě ví, že poslechne, protože se svěřuje do rukou autority, přitom ví, že v této autoritě má zároveň jistotu bezpečí.
Tak ještě jednou dík, příjemné a poučné čtení.

3 jarka jarka | E-mail | Web | 26. listopadu 2011 v 17:26 | Reagovat

Hezký článek!!!

4 Luckyboy Luckyboy | E-mail | Web | 26. listopadu 2011 v 17:44 | Reagovat

Psi mi nevadí. Naopak, vychované psy mám rád a klidně si s nima hraju. Jsem samozřejmě dalek toho, abych na ně chtěl použít střelné nebo bodné zbraně. Jenže nesouhlasím s tím, že je mojí "povinností" se jim přizpůsobovat, nebo k nim být přehnaně tolerantní. Respektive ono to nesouvisí ani tak se psy, ale spíš jejich majiteli. Jenže problém je, že když je majitel idiot, musím řešit primárně psa a ne majitele (ten teda obvykle přijde jako druhý na řadě).

ad 1) Dítě se dá předvídat, navíc se motá obvykle dosti pomalu a je neohrabané, čili se mu dá vyhnout velmi jednoduše. Navíc pokud kdybych měl v některých místech při snížené viditelnosti zpomalovat kvůli každému motajícímu se psovi (a jeho vodítku), tak se můžu dát místo běhu na sportovní chůzi. Chápu, že to není problém psa, ale nezodpovědného člověka, který si ho pořídil. Znám spoustu psů, kteří ignorují jak ostatní psy tak i lidi, protože mají výchovu. Proč to nejde u všech psů...

ad 2) Tihle psi mi nevadí, pokud u toho nedoráží, dost často je v tom i podporuju. Naprosto z čiré škodolibosti. Kdybych jednou chtěl, mohl jsem mít hezké štěně zlatého retrívra.

ad 3) Skoro nejhorší případ. Často v kombinaci s neschopným majitelem, kterého pes neposlouchá. Nesnáším tyhle situace, kdy se člověk rozejde nebo rozběhne a pes mu běží na lýtka.

ad 4 a 5) Člověk, co má takového psa by se měl zamyslet sám nad sebou, protože je evidentně buď idiot nebo naprosto neschopnej. Lidem, jejichž pes někoho napadne bych psy zakázal vlastnit. Když někdo někoho srazí autem, jde sedět, když chodce ohrozí, měl by dostat pokutu. Stejně tak by to mělo být se psem. Tečka.

Těm, kteří mi tenhle příspěvek budou chtít nějakým způsobem vyčítat... Představte si v těch situacích místo psů lidi. Když se za váma s křikem rozběhne člověk, určitě nebudete říkat, že ho máte tolerovat, protože je třeba neškodnej blázen, nebo to považuje za hru... Prostě pokud se mají psi pohybovat v okolí lidí, mají se chovat tak, aby lidem nepřekáželi a neotravovali je. Shovívavost, která je na místě, by měla být vůči psům, ale určitě ne vůči majitelům.

5 12Honzade 12Honzade | E-mail | 28. listopadu 2011 v 15:36 | Reagovat

No upozornuji predem, ze jsem majitelem fenky na kterou jsem se tesil skoro 20 let, kterou desne potrebuji a snad i o to vic rozmazluju:).
Tedy u te klasifikace nejde ani tak o pratelstvi a hru, ale u bezcu taky o to, ze skakajici subjekt vam snadno znici elastaky:(, myslim, ze se mi snad uspesne podarilo u Deri nacvicit, ze nechava bezce (a chodce) napokoji. At se honi a skace na psi [tady mame jeste skryte a viditelne rezervy, obzvlast v harajicim obdobi:)], ale lidi by meli byt tabu. hotovo.
Tim spis bezci a male deti. Sam to vnimam stejne nejen u sebe, ale i u sveho psa.
Doufam, ze jsem Vam to nenarusil, jsem sice pejskar, ale mam zaklopku:). Muj pes se mnou muze delat divociny, skoro vsechno ji projde, ale cizi lidi, jsou cizi lidi, tam by si nemela vsimat niceho. Pres to nejede vlak.
MSF! 12:)

6 Ondra Ondra | 28. listopadu 2011 v 15:58 | Reagovat

Taky běhám a mám německého ovčáka - vycvičiného, řekl bych, dokonale. To co si ale dovolují pejskaři je nejen za hranicí normality, ale i zákona.
Stále častějc si myslím, že by se pes měl znovu stát podstatnou složkou českého jídelníčku. Pak by zmizela ta šílená lidská opičí láska, kdy pes je víc než dítě a kdokoliv jiný.
Vymastěme pekáče, přátelé, a nechme chuťové pohárky naplnit až po okraj :)

7 Martina Martina | E-mail | 6. prosince 2011 v 21:00 | Reagovat

Ahoj,
jen praktická vsuvka - naučte oba hafany povel "za paty", při míjení kohokoliv je to neocenitelné (zvláště protistranou) a na dogtrecích asi jediná šance, jak přežít jakékoliv klesání.
Těším se na vás na jaře, termíny dogtreků by měly být už po 10.12. ;-)
M.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.