...aneb ve dvou se to (někdy:-) lépe běží..
                    strasti a slasti páru na trati

Běh pro Světlušku

27. dubna 2012 v 11:10 | dav |  Běželi jsme
Kdy: středa 25.4.
Kde: Stromovka
Co: Běh pro Světlušku

Od rána se snažím vytvořit povídání o běhu pro Světlušku, měl jsem vymyšlené malé veselé a vcelku nezávazné povídání. O tom, jak jsme si toho dne ještě v šest zaběhli na stadionu v Hostivaři Cooperův test, pak rychlý přesun do Stromovky, během kterého jsme se vzájemně svatosvatě ujistili, že vzhledem k předchozímu výkonu se budeme šetřit a zaběhneme pouze "manifestačně". Kamarádi, které jsme potkali a kteří naše rozhodnutí odsouhlasili. A ještě o tom, jak vše probíhalo podle plánu a první kiláky jsme se poslušně drželi tempa daného osvětleným průvodem běžců. A také, jak se to nakonec všechno zvrtlo.

Vepředu Karol šetří nemocné koleno, vedle ní se drží Gábina, s malým odstupem Miloš a moje maličkost. Všimněte si, že když se v běžeckých kruzích řekne Miloš, už ani netřeba dodávat Škorpil a všichni vědí o koho jde. Za námi Jitka a Marci. Máme si co povídat, snažím se za běhu trochu fotit.


Těžko říci, kdo první porušil gentlmenskou dohodu, ale nejspíš to přišlo od první dvojice. To není žádná pravda, s Karol jsme běžely pomalu a probíraly novinky posledních dnů. Za chvíli už všichni běžíme skoro závodním tempem, pokřikujeme na sebe a snažíme se odhalit, kdo to jako první napálil. V tu chvíli se Miloš nenápadně prosmýkne mezi námi a bez viditelného úsilí, pouze zvýšením frekvence, se nám vzdaluje.


Ne v tu chvíli, zrychloval postupně, my jen trochu přidávaly taky, nechtěly jsme Miloše ztratit :-). Zahazuji předsevzetí a snažím se uviset, ale vcelku marné volání. Do cíle dobíháme splavení jako bychom běželi opravdový závod a ještě chvíli se dohadujeme, kdo za to vlastně může. Nejspíš asi Miloš, protože se v cíli nějak potutelně usmíval. Ostatně Miloš může vždy za všechno:-).


Celé jsem to už měl skoro napsané, když mi pošta ohlásila mail od Mirky Sedláčkové, která se na nás občas přiběhne podívat do Krčáku a se kterou jsme se včera také potkali:
"Zdravím Někteří vědí, že jsme včera společně běhali ve Stromovce. Musím přiznat, že všichni zúčasatnění mne překvapili, protože mi přišlo zápisné docela vysoké. Všem děkuji. Mirka".

Ach, jo. Dvakrát ach jo. Dlouho koukám na ten stručný vzkaz a připadám si ještě blbější, než televize Nova, která poměrně nedávno informovala o odborářské demonstraci.. Celá reportáž obšírně pojednávala o tom, jak si demonstrující přivezli z domava svačiny, aby nemuseli kupovat předražené uzeniny na Václavském náměstí. O smyslu či nějakých cílech té demonstrace ani slovo.

Takže zátky na stromy. Celý článek plný rádoby vtipných historek letěl okamžitě do koše. Chybělo v něm totiž to úplně nejhlavnější. Zcela jsem pominul fakt, že se skoro tisícovka běžců jednoho večera sešla, aby podpořila cosi, co má podle nich smysl. Že spousta lidí investovala čas a energii do přípravy této akce. A že ji svou přítomností zaštítily známé osobnosti ze světa sportu, politiky a kultury. Světelný had běžců s čelovkami klikatící se noční Stromovkou byl jen třešničkou na dortu finančních příspěvků, které poslouží dobré věci. Bylo nám ctí proběhnout se v takové společnosti.

Držíme Mirce palce do Londýna, ostatním kamarádům přejeme hodně naběhaných kilometrů a Světlušce, aby pomohla co nejvíc potřebným.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 12Honzade 12Honzade | E-mail | 27. dubna 2012 v 14:24 | Reagovat

Moooc hezky.. Skoda, ze jsem nevedel a nemohl (i kdybych vedel) prijit. Fakt super akce. Jste skveli.. 12:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama