...aneb ve dvou se to (někdy:-) lépe běží..
                    strasti a slasti páru na trati

Jak jsem seběhla z kopců na tartan

15. září 2012 v 17:03 | Gábina a Dav |  Běželi jsme
Kdy? 12. 9. 2012
Kde? Strahov Praha
Kolik? 1 hodina

Prolog

Sobota 8. 9.
Víkend od 7. do 9. září byl báječný. Sluníčko, léto jako by nechtělo opustit svou vládu a v Krušných horách okolo Jezeří nedalo podzimu nejmenší šanci. Teplo, střídavě mraky a slunce, bučiny pod Lesnou pořád zelené.

Sobotní výběh přes Terezinu vyhlídku a Dřevařský rybník na Lesnou a pak zpět přes Malé peklo do Vysoké Pece byl jednou z nejhezčích proběžek roku. 21 kilometrů s převýšením přes 700 metrů bylo jako čokoládový bonbón s mandličkou uvnitř.

Dopoledne jsme měli trochu mlhu a pošmourno, ale během odpoledne se nádherně vyjasnilo. Jelikož už asi nejsem úplně soudná :-), okolo půl šesté večer jsem znovu obula běžecké botky a vydala se na Hrádečnou. Nahoře, na horské louce, kde jsme nejednou pobíhali mezi skotem a přelézali elektrické ohradníky (jauvajs), se teď žádný dobytek nepopásal, za to bylo vidět na Středohoří, na Ranou a Oblík a v dáli byl tušit i obrys Řípu. Oproti dopolednímu běhu jsem mazala docela svižně, zvlášť pak domů, dolů z kopce. Desítka v kopcích coby druhá fáze v čase okolo hodiny. Hodina... hodinovka. Úplně jsem zapomněla, že bych se měla šetřit na středu...

Neděle 9. 9.
Bezručovo údolí dopoledne. Klušeme po modré stezičce na pravém břehu říčky Chomutovky. Psi běží s námi, Gandalf je mírně na vraždu, dva týdny byl na statku, kde měl veliký výběh, ale žádnou proběžku po lese. Teď chce vše dohonit a odbíhá do stran a očichává kde co. Když doběhneme na Druhý mlýn dáme si kofolu (David jí kombinuje s pivem, prý ideální nápoj pro běžce, no nevím...). Od mlýna se běží po asfaltu, cyklostezce, kde jezdí kola, bruslaři, chodí pejskaři... Nechci nechat Gandalfa na volno, tak ho připnu na vodítko a s ním u nohy se rozbíhám. Mírným klesáním pádíme jak o život. Zrychluju. Pes začíná poslouchat :-), i když občas jde přede mě. V tu chvíli zařvu: "Pomalu", nebo "K noze". Vyděšení chodci či cyklisti proti nám nechápou ten úprk. Kilometr máme něco přes čtyři minuty dvacet, na starou dámu jako já úctyhodné tempo :-), pes nechápe, proč panička zastavila a málem zvrací bublinky z kofoly. Tenhle sprint byl pro něj konečně nějaká zábava.


Úterý 11. 9.
Večer s Houbaři běžím jen 8 kilometrů, už se hlídám, abych se někde nerozběhla. Zítra je den D. Předsevzetí na zítřejší hodinovku - 12 kiláků. Pokud bude horko jako dnes, tak nevím, nevím...

Středa 12. 9.
Z práce domů se dostávám kolem půl čtvrté, následuje hodinový přejezd hromadnou dopravou s několika přestupy. Jemně prší, obloha temně ocelová, přede mnou Praha jako na dlani, za mnou ohromné betonové bloky tvořící ochozy stadionu na Strahově. Omšelý, počmáraný beton, zašlá sláva spartakiád z dob mého dětství... Dáváme se vlevo a za pár minut jsem na stadionu Přátelství. Do startu zbývá asi půl hodiny.

Vůbec se mi nechce převlíkat, chlapi na tribuně s čísly vypadají odhodlaně, ženský tu skoro žádný nejsou, oproti včerejšku je docela zima. Potkáváme pár známých tváří, chvíli povídáme s Filipem, je tu Jana se synem. David vyfasuje sčítací protokol kam mi bude zapisovat časy jednotlivých kol. Ten se má. Neochotně si odčvachtám dvě zahřívací kolečka a těsně před startem přidávám ještě jedno. Vím, že bych se měla rozklusat alespoň dva kilometry, ale pohyb v dešti omezuju na minimum.

18:00 startovní výstřel. Dvaačtyřicet běžců se dává do pohybu, každý s cílem zvítězit sám nad sebou. Běžím a nadávám si. Abych uběhla dvanáct kilometrů budu muset běžet tempem těsně pod hranicí pěti minut. Připadám si jako křeček na kolotoči. První kilometr je na mě dost rychlý, okolo 4:36, ale tepovka leze v chladu a dešti nahoru pomalu. Minuty se vlečou nekonečně pomalu a po pár kolech mám pocit, že mi upadnou nohy. Čas jednotlivých následujících kilometrů je vždy o pár vteřin pomalejší. Pětku mám za 24:08. Šestý kilometr se pocitově doslova vleču, 5:10, jestli ještě zpomalím, tak je plánovaných dvanáct kilometrů v háji a já se tu půl hodinu dřu na nic.

Martin Holan hlásí polovinu závodu. Déšť sílí. David mě čeká s pitím, něco naleju do sebe, něco na sebe a myslím jen na jedno: nezpomalit, vydržet další kilometry v tempu okolo pěti minut. Klidu mi nedodává ani můj Garmin, který trochu proměřuje a ukazuje asi o stopadesát metrů míň, než ve skutečnosti mám uběhnuto. Tempo mám hrozně neurovnané, snažím se moc nepřekážet těm, co mě předbíhájí, když někoho předbíhám já, hrozně zrychlím, abych byla co nejdřív před soupeřem, pak zas zpomalím na předchozí rychlost...

Martinův hlas z tribuny odkrajuje čas. Druhá půlka ubíhá paradoxně daleko rychleji. Desítka za 48:30. Moje druhá nejrychlejší. Mám toho plné zuby. Když už vím, že můžu zpomalit na 5:40 a dvanáct ještě stihnu, konečně se mi rovná psychika. S tělem je to už horší :-), jen blízký cíl, pro mě magických tucet kilometrů, mě drží při životě. Už regulérně leje a stmívá se. Posledních deset minut běžím jako stroj tempem 5:02. Promáčené boty pleskají o tartan jako metronom. Když probíhám dvanáctý kilometr mám ještě víc jak minutu čas. Konec. Chvíli stojím na místě, přichází David a mažu se převlíct. 12,32 km podle oficiálního měření. Moje radost je obrovská.

V tomhle závodě jsem si sáhla někam hluboko do rezerv. Předsevzetí na hranici momentálních možností bylo hrozně svazující, k tomu únava z práce, momentální nechuť do závodu i nepříjemný postupně sílící déšť a zima. To vše jsem musela hlavou odstrčit a nepřipouštět, že by na můj běh mohlo mít vliv. Asi stejně mělo :-). Což příště zkusit přidat a naběhat alespoň ;-) o kolečko víc?

P.S.
Veliké poděkování Lize 100 za perfektní organizaci závodu a Davidovi za sčítání kol, poskytnutý servis a horký čaj :-).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 AprilRuns AprilRuns | 16. září 2012 v 13:26 | Reagovat

Blahopreju, krasny vykon, zvlast v takhle psim pocasi!

2 12Honzade 12Honzade | E-mail | 16. září 2012 v 19:51 | Reagovat

Fakt ses dobra.. taky bych mel zamirit na tartan a zacit pracovat na rychlosti.. nemam moc kam, nechce se mi lezt samotnymu pres plot, ale asi budu muset.:).
Bylo to desne napinavy! 12:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama