...aneb ve dvou se to (někdy:-) lépe běží..
                    strasti a slasti páru na trati

Jez a běhej

15. prosince 2013 v 20:11 | dav |  Literatura

Kniha, která mě ovlivnila..., to zní jako téma školní slohové práce.

První se nabízí "Born to run", pro mnohé běžecká bible, která odstartovala celosvětovou vlnu minimalismu a stala se na běžeckém fóru předmětem bouřlivých diskusí. Myslím, že skoro každý byl tímto novým směrem nějak zasažen, spousta běžců koketovala s minimalismem, pětiprsťáky a minimalistické boty šly na dračku. Začala se ale také množit běžecká zranění, postupně se ukázalo, že ani tento směr není samospasitelný, optimální a univerzální řešení pro všechny buď neexistuje, nebo se nalézá kdesi mezi bosou nohou a přetlumenou botou.

"Běhání s Keňany", jsem musel číst několikrát, zpočátku se mi nelíbila, utilitární přístup k běhu je mi cizí. Dokonce jsem začal psát na blog příspěvěk s názvem "S Keňany neběhám". Tarahuramové běhající pro jen čest, pro samu radost z běhu, nebo pro pár pytlů kukuřice jsou mi mnohem sympatičtější než...., pak se mi to ale nějak rozleželo a zjistil jsem, že na nějaké odsuzování nemám právo. Daleko spíše se jedná o pragmatismus, běh je tu východiskem ze sociální situace, o které nemám ani nejmenší představu.

Další zajímavý titul "Jez a běhej" od Scotta Jurka. Napsané velmi čtivě, silný příběh, inspirativní a hodný následování, přesto se mi zdá, že jako by zapadl. Našel jsem sice pár pozitivních reakcí, ale jinak ticho po pěšině. Zatímco boty "skoro bez podrážky" si museli jít pořídit úplně všichni, Jurkem nabízená životní filosofie a způsob stravování a tréninku neměly zdaleka takovou odezvu, jakou bych očekával. Možná proto, že je přeci jen jednodušší koupit si boty, než začít se zcela novým způsobem života.

Jurek mi potvrzuje myšlenky a teorie, se kterými jsem se už setkal jinde, které jsem ale neměl odvahu spojit. Běh je, nebo alespoň já chci aby byl, celostní disciplína. Na ledničce mi visí citát "Nejde o to jak běhat, ale jak žít". Běh má nezanedatelný mentální rozměr, zpětně ovlivnuje většinu mých duševních pochodů a tím mé fyzické konání. Myslím, že díky běhání je můj život jiný/lepší a že jsem lepší/jiný (možná:-) i já sám. Běhání a strava je u Jurka neodmyslitelně spojeno, logicky se tedy nabízí vzájemná vazba strava - běh - kvalita života.

"Jste to, co jíte", přestože mi nesedí duch tohoto pořadu, docela souhlasím s doktorkou Kateřinou. A také ji rád poslouchám na Českém rozhlase, je to úplně jiná paní, než jaká se prezentuje v televizi. Často si pouštím i "Peklo na talíři", velmi opatrně pak procházím supermarketem, jsem si vědom, že tady mě klidně otráví, nebo přinejmenším prodají i tu největší srajdu, jen aby utržili. Vlastně se ani nechci strikně vyhýbat masu, jen mi v poslední době nějak nedělá moc dobře. Nemám s masožroutstvím etický problém, jen mám čím dál tím větší problém si mezi masnými výrobky vybrat.

Přestože se nedokáži této myšlenky zcela striktně držet, jsem přesvědčen, že nejlepší co můžu sám sobě dát je jídlo nijak nezpracové, tudíž syrové. Protože mi občas dělá problém všechno to schroustat, stal se mým pomocníkem tyčový mixér. Snídám zelené koktejly ze salátů a špenátu, jablek, červené řepy. Čím zelenější, tím lepší. Nejlépe prolité olivovým olejem. Svačím ovoce, klidně zapíjím kyselým mlékem aniž bych musel setrvávat v blízkosti toalety. Vždycky jsem měl rád luštěniny, teď k nim přibyly kuskus, jáhly, pohanak a bulgur. Namáčím špaldu a přidávám do jídla i čerstvé klíčky. Taky se ale rád dám sádlo a nedokážu se zbavit chuti na čipsy, nebo alespoň na popcorn. Ale povedlo se mi škrtnout bílé tuky, bílé cukry a hodně omezit bílou mouku.

A výsledek? Ne, nepodařilo se mi zhubnout. Možná proto, že sice jím o něco méně, ale domnívám se, že strava z kvalitnějších surovin je i o mnoho energeticky bohatší. Zatím vše nasvědčuje tomu, že by se mi mohlo podařit se vyhnout letošní vlvně chřipek a nachlazení. Cítím se lépe lehčeji, nejsem si úplně jistý, ale myslím, že lépe regeneruji. Nebo možná jen o něco lépe spím. Nebo jsem si přestal připouštět starosti a problémy, proto lépe spím a tudíž lépe regeneruji, nevím. Docela dlouho se mi už vyhýbají běžecká zranění, ale jestli je to stravou, nebo změnou stylu, nebo obojím....Podařilo se mi o čtvrtinu snížit potřebu léků na astma. Jednoznačnou změnu ale cítím v emoční oblasti. Jsem (doufám:-) méně vznětlivý. Nikdy jsem netrpěl přílišnou tolerancí vůči bezohledné hlouposti. Situace, kdy jsem musel potlačovat svou agresivitu zvládám nyní lehčeji..., nebo se možná v mém okolí najednou snížil výskyt bezohledných a arogantních idiotů, bez kterých by byl svět mnohem lepší.

Abych se přestal zamotávat a nějak to celé dokázal zakončit, poselství na závěr: Pulty jsou plné věcí, které jsou jednoznačně toxické, které nás devastují jak fyzicky, tak mentáně. Takže lidi, dávejte si velký moc pozor na to co jíte. Jezte lépe, chovejte se lépe, běhejte a svět bude mnohem lepším a snesitelnějším místem pro život. A jestli máte pocit, že vedlejším příznakem tohoto typu stravování je mesiášký komplex, tak se mýlíte, tím trpí od narození téměř každý chlap. Takže lepším jídlem za lepší zítřky! Hezký zbytek adventu a šťastné Vánoce všem!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 12honzade 12honzade | E-mail | 17. prosince 2013 v 14:26 | Reagovat

No Dave, tradicne inspirativni... Mne se Jurkova knizka moc libila.. akorat.. vlastne si uvedomuji, ze jist spatne:(.. je casto pohodlnost nebo lenost, protoze dobehnu do prace, pokud nemam udelane jidlo, tak si koupim, vezmu neco v "masne"... nebo ve vecerce.. a tam vetsinou nic moc bio/zdraveho nemaji.. ale musim si to lepsi rozmyslet..
DIKY za inspiraci.. 12:)

2 ll ll | 18. prosince 2013 v 8:03 | Reagovat

ta kniha je plná zajimavejch inspirací
"někdy Jurku prostě musíš"

3 dav dav | E-mail | 18. prosince 2013 v 10:53 | Reagovat

to 12honza
....já vím, mě se to mluví, já jsem na tom asi časově mnohem lépe než ty...,ale zkus to brát tak, že každá vteřina, kterou investuješ do výběru jídla, jeho nákupu a přípravy se ti desetkrát vrátí v podobě energie-tělo najednou funguje úplně jinak, zdraví, radosti a dobrého pocitu, možná i delšího aktivního věku, když jsem někdy na rozpacích tak si říkám, copak to můžu svým blízkým udělat, abych žral takový svinstva...měj se, dav

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama